Karel Gott — Stokrát chválím čas (Sometimes When We Touch)

Слушать Karel Gott — Stokrát chválím čas (Sometimes When We Touch)

Текст Karel Gott — Stokrát chválím čas (Sometimes When We Touch)

Po lávce tvého nártu
přejdu nejsnáz pláče proud,
na stéble tvého zápěstí
mohu dál i v bouři plout.

Jen v hořkomléčné dráze
tvých vlasů chtěl bych spát
a máš-li vést mě k zkáze,
tak já ji příjmu rád.

A stokrát chválím čas,
kdy vcházím do tvých řas.
Každý záhyb tvůj i vlas
já znám.

A kdyby náhle blesk tu sjel,
srdce spálil na uhel,
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl
a mám.

Jak terče střelnic na poutích
jsou ta souhvězdí tvých pih
a máš tak svůdná zákoutí,
jež neznat byl by hřích.

V tvých nástrahách jak v Séně
se topím dál a dál
a znám tě stále méně
a já bych rád tě znal.

Stokrát chválím čas,
kdy vcházím do tvých řas.
Každý záhyb tvůj i vlas
já znám.

A kdyby náhle blesk tu sjel,
srdce spálil na uhel,
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl
a mám.

Ač ráno sám jsem v dálce,
ta horkost má je táž.
Na mráčky píšu palcem,
co dávno, dávno znáš.

Stokrát chválím čas,
kdy vcházím do tvých řas.
Každý záhyb tvůj i vlas
já znám.

A kdyby náhle blesk tu sjel,
srdce spálil na uhel,
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl
a mám.